Historie Manet 90
Historie Povážských strojíren
Slovenská zbrojovka se osamostatnila pod názvem Povážské Strojárne a pro zavedení výroby motocyklů bylo nutné vybudovat nejen výrobní linku, ale i zkušebnu a oddělení vývoje se vším potřebným vybavením. Nebyl v tom tehdy problém, protože začalo období přesouvání investic i stávajícího výrobního zařízení mezi znárodněnými podniky, a tak se v podstatě jedná jen o rozhodnutí na nejvyšších místech, možné bylo cokoliv. Továrna po výrobě různých nádob, hliníkových mlékárenských konví, nářadí, dětských kočárků, a také lednic značky Maneta začala vyrábět motorky. Jako první motocykl přijala továrna od zbrojovky Brno téměř vývojově hotový dvoupístový devadesátkový motocykl. Toto přesunutí výroby se událo na konci roku 1946. Na začátku roku 1947 vyjely z továrny první Manety M90. Motocykly Manet M90 byly vyráběny pouze do roku 1951, kdy zas státní plánovací komise rozhodla, že další výroba malých motocyklů Manet, je zbytečným mrháním, protože se jedná o duplicitu s výrobním programem ČZ Strakonice. V roce 1955 továrna přešla na nový výrobní program a začala vyrábět Jawu 50/550.
Exportní verze a prototypy
Co se dělo ke konci výroby Maneta M90, kdy se továrna snažila nalákat další kupující sílu posledními nápady, které už bohužel nevešly do výroby. O která provedení se jednalo ?
Manet 100
Manet 100 byl mítusem o manetu M90 - často se totiž místo 90 Manet označoval lidmi jako Manet 100.
byli i nějaké spekulace o opravdovém Manetu s objemem 100 ccm, ale ten se nikdy nevyráběl.
Exportní verze - verze De-luxe
Dále, jak už bylo při exportních verzích, nebo verzích de-luxe vidět byly na Manety montované, klaksony, ale hlavně zadní tlumiče, které podstatně zlepšili pohodlí při jízdě. Motorek s tlumiči se v továrně vyrobila jen hrstka, takže se dá říct, že všechny Manety s tlumiči jsou předělávky. Tyto motorky bylo také možné továrně zkolaudovat pro dvě osoby, když se motocykl vyrobil jednomístný. Továrna verze De-luxe vyráběla i pro dvě osoby už v roce 1949, s rozšířeným válcem, který později vidíme až na sériovém motocyklu roku výroby 1951. Exportní verze v roce 1949 - nebo verze De-luxe neměly tachometr, ale už byly osazeny klaksonem a mely chrom na boku nádrže. Tlumiče viděné na rámech manet jsou ale tlumiči z ČZ.
Černý Manet M90
Na konci výroby bylo prý vyrobeno i pár černých Manetů M90, měly zlaté linky, ale zájem o ně asi nebyl, protože nejsou nikde vidět.
Verze s akumulátorem
Jelikož to byla zapalovací cívka, co dělala problémy, rozhodla se továrna udělat konec problémů a do elektroinstalace přidala elektrický zdroj. Akumulátor byl umístěn za motorem ve schránce na rámu. V roce 1950 a 1951 se u lepších verzí dával do schránky co byla v prostoru zadního blatníku. Akumulátor vyřešil hodně problémů.
Manet 125
Píše se začátek roku 1952, kdy vzniká nikdy nevyráběný prototip. Tento Manet byl shodný s Manet M90, ale neměl dvoupístový motor.
Přejít na: rv.1947 rv.1948 rv.1949 rv.1950 rv.1951
Jak to s Manetem vlastně začalo
Po skončení druhé světové války bylo hlavní snahou všech průmyslových firem v co nejkratším čase přeorganizovat výrobu narušenou nuceným plněním válečných potřeb, a rozeběhnout znovu původní výrobu nebo zavést výrobu zcela novou, odpovídající aktuálním požadavkům doby. Novou náplň výrobních programů musely v mírových podmínkách hledat zejména zbrojařské podniky, které v době války musely svou výrobu zcela podřídit potřebám Němců.
I v Brněnské zbrojovce se snažili po válce znovu obnovit svůj předválečný program. K tomuto programu patřil i rozpracovaný projekt motokola. Snaha rozšířit mírový výrobní program k nosné válečné výrobě vedla v roce 1938 vedení brněnské Zbrojovky k rozhodnutí připravit projekt motokola. Ještě před válkou dospěli ve Zbrojovce, pod vedením mladého konstruktéra Ing. Josefa Ullmana, do stádia funkčního vzorku motokola pod označením Z2, opatřeného dvoudobým jednoválcovým motorem dvoupístové koncepce s ručně řazenými převody doplněnými šlapadly. Ing. Ullmann ve vývoji tajně pokračoval i během války a konstrukci motokola neustále vylepšoval. Traduje se, že jezdící prototyp se těsně před koncem války ztratil a už nikdy nebyl nalezen, protože ho, ve strachu před blížící se Rudou armádou, vzal za řidítka příslušník německé ostrahy a z továrny s ním ujel. Po osvobození republiky byl pod vedením Ing. Ullmanna vyroben další vývojový vzorek, u kterého bylo opět využito jednoválcového dvoupístového motoru avšak s už přepracovanou převodovou skříní na řazení nohou a startováním nožní pákou. Výrobní programy jednotlivých podniků byly schvalovány a přerozdělovány prostřednictvím nadřízených organizací, ve kterých byly podniky sdruženy. Zastřešujícím orgánem motocyklové výroby byl národní podnik Československé závody kovodělné a strojírenské.V rámci pokračující centralizace výroby spadly pod správu Brněnské Zbrojovky v roce 1946 motocyklový výrobci Jawa a Ogar, kterému Brněnská Zbrojovka dodávala motory pro motocykly Ogar 250. Od roku 1945 byla též dodavatelem některých montážních přípravků a měřidel pro motocykly Jawa 250 Pérák. O výrobu motocyklů se přihlásily i Považské strojírně, n. p., bývalá pobočka (závod II) brněnské Zbrojovky zřízená před válkou. Také zde museli po válce najít mírový výrobní program.
Nikdo dosud přesně neví, odkud přišlo rozhodnutí začít vyrábět motocykly v Považské Bystrici. Faktem je, že v roce 1946 se v Považské Bystrici objevuje Ing. Ullman a za ním přechází do konstruktérského týmu i zkušený konstruktér Ing. Vincenc Sklenář.
Konec výroby Manetů
Konec výroby motocyklu Manet zavinila v roce 1951 válka v Korei. Továrna byla velká muniční fabrika i s výrobou pěchotních zbraní. (Dětské kočárky, koloběžky, konve na mléko, vzduchovky se vyráběly těsně po II. Světové válce jako dočasný náhradní výrobní program, když skončila Hermann Goering Werke). Tehdy v roce 1951 se musela přesunout i chladnička do Zlatých Moravic. Továrna musela stroje z motocyklové výroby poslat do Strakonic. Po skončení Korejské války továrně sebrali výrobu lukrativní vojenské pušky. Přesunuli ji do Moravského Uherského Brodu. Pionýr byl tehdy náhrada za pušku! Považské strojírny se tomuto bránili. Podobně, ale museli odevzdat výrobu lukrativní pěchotní a sportovní munice do České Vlašimi.
Výrobní program Povážských strojíren
| Značka, Model motocyklu | Rok výroby |
| Manet M90 | 1947 - 1951 |
| Jawa 550 | 1955 - 1958 |
| Jawa 555 | 1958 - 1963 |
| Manet S100 | 1958 - 1967 |
| Manet 125 Tatran | 1964 - 1969 |
| Jawa 05 | 1962 - 1966 |
| Jawa 20,21 | 1966 - 1980 |
| Babeta | 1971 - 1973 |
| Jawa 23 Mustang | 1968 - 1982 |
| Manet Korádo | 1994 - 2006 |
Závodní úspěchy ► ZDE
Historie Maneta M90
Nejstarší Manety mají 67let. Díky renovovatelům nebo hodným majitelům zůstal zlomek vyrobených manetů ve stavu v kterém jezdí. Pokud chceme maneta pořádně spravit, není to laciná věc. Motorka již sama o sobě má pěknou finanční hodnotu. Manet se lidem zaryl do paměti hlavně pod názvem ,,dvoupísťák". To, že má Manet M90 dvoupístový motor s jednou zapalovací svíčkou, činí celou motorku sběratelsky zajímavou. Manet má také přitažlivé tvary, krásnou nádrž a sedlo na pružině. Teleskopická vidlice je také poutavým strojním celkem. Manet na výstavách se často umísťuje na dobrých pozicích, protože je na srazu jako jediný a jedná se o výjimečný motocykl. Majitelé těchto motorek vždy na svém stroji přijedou, protože v případě Maneta M90 jde o motorku, která opravdu jezdí. Manet M90 dosahuje rychlosti 65km/h, některé motory jsou však schopné točit více než 4200Ot/min, a tak motorka jede třeba i 70, ale to jsou spíše vyjímky. Manet byl vymyšlen na Moravě v brněnské zbrojovce, kde vyrobili první prototypy s názvem Z2. Manet se dal vyrábět na Slovensko do Považských strojíren.
Po vyrobení 37 630 Manetů byla výroba po 4,5 letech na konci roku 1951 ukončena.
Když se objevily první pionýry modely 550 a 555 Manety byly považovány, za přežitek doby, něco co už se dávno nelíbí. Jak šel čas, manety byly vyhazovány na smetiště, dávány do šrotu, nebo se uschovaly doma.
Když jezdily malé Jawy 555,tak se opět generace co do ruk dostala například Jawu 23 MUSTANG posmívaly těm co měly starší modely.
Když na naše území dorazil Simson s51 z Východního Německa, tak byli terčem posměchu i motorkáři řádící na mašinách Jawa 50/550, 555, 20, 21 i 23. Simson byl prostě motorka.
Jak ale čas šel a běžel, situace se zcela otočila.
Lidé co doma vyhrabali maneta M90 jsou ti největší borci.
Kdo nevyhodil pionýra a má doma třeba model 550, tak si již uvědomuje, že má doma oproti ,,Simálistovi" poklad. Veterán přebil své nástupce.
Jak to udělal?
Jednoduchost, krása a hlavně kvalita provedení byla v minulých letech lepší.
Dnes jsou samozřejmě motory výkonnější i kvalitnější, ale kolik jich vydrží až do roku 2100 ?